Osobní zpověď letušky aneb Jak se kdykoli propojit sám se sebou
„Jsem unavená, unavená, unavená…“ křičí každá buňka mého těla. Naproti mně stojí kamarád, kterého jsem náhodou cestou z práce po noční lince potkala, a něco mi vypráví, sotva ho vnímám … motá se mi únavou hlava a kdybych měla kouzelný prsten z Arabely, otočila bych s ním bez váhání a hned bych byla v posteli – pěkně odlíčená, osprchovaná a nevím, co ještě 😉...
