Rýma a letadlo… Jde to dohromady?

„Pozítří letím na dovču do Turecka, bude to super! Máme vybraný skvělý hotel hned u pláže, all inclusive, na výlety už jsme také koukali. Jenom mám ještě tu rýmu a pořád ucpaný nos, víš…“ Okamžitě jsem zpozorněla a v hlavě se mi rozblikala varovná kontrolka. Rýma, letadlo… s rýmou do letadla?! Počkat, počkat… Ještě než mi začala kamarádka vyprávět o tom, jak jí moře s nachlazením a problémy s dutinami určitě pomůže, jsem ji zarazila a začala vyprávět naopak já jí:

O tom, co se děje v našich dutinách při startu a přistání…

Při těchto fázích letu dochází v kabině letadla ke změnám tlaku, které se snaží naše tělo vyrovnat. Tyto změny člověk pocítí nejvíce v oblasti středního ucha.

Při startu letadla (stoupání) vzniká přetlak, který „vytlačuje“ (prohýbá) ušní bubínek směrem ven a to většinou nedělá žádné problémy. Při odchodu tohoto přetlaku můžete cítit praskání v uších, což je zcela normální a nic se neděje.

Při přistání letadla (klesání) dochází ale k opačné situaci – vzniká podtlak, který „vtlačuje“ (prohýbá) ušní bubínek směrem dovnitř a to může způsobit problémy. Pokud je člověk zdravý, pomůže si s vyrovnáním tlaku jednoduchými triky (viz níže). Ovšem má-li rýmu, nebo akutní zánět nosohltanu, koleduje si o velké bolesti a případné další zdravotní následky.

Co se tedy děje v dutinách při přistání, máte-li rýmu? Při akutním zánětu nosohltanu jsou sliznice nateklé a Eustachova trubice není průchodná. Vzduch se musí při přistání do středního ucha dostat, ale nateklá E. trubice mu v tom brání, protože se chová jako jednocestný ventil. Podobně se chovají i ucpané vedlejší nosní dutiny při rýmě – je obtížné kvůli nim vyrovnat tlak.

A jak to pocítíte vy? Kromě zpočátku zalehlých uší + velkého tlaku v nich vás začne hodně bolet hlava a přidá se silné píchání/bodání v uších, které může být až nesnesitelné. Teď nijak nepřeháním. Cestující to popisují jako šílenou bolest, která se nedá vydržet. Z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit. Za svých 8 let profesního a X let neprofesního létání jsem to zažila bohužel dvakrát na vlastní kůži … a musím říci, že jsem měla sto chutí „rozmlátit si“ hlavu o stěnu letadla. A teď si vezměte, že toto musíte vydržet – v lepším případě – 20 až 30 minut (po celou dobu klesání letadla na přistání).

O tom, co s tím můžeme a nemůžeme dělat…

Existuje několik jednoduchých triků, díky nimž si sami můžete od zaléhání uší při přistávání letadla ulevit.

1. Cucání bonbónu, žvýkání žvýkačky, pití, nebo kousání nějakého jídla (výborná je třeba mrkev, paprika či jablko, to zapojíte žvýkací svaly v ústech pořádně 🙂 ) … prostě časté polykání.
2. Pootevřít ústa a „zamlít“ spodní čelistí ze strany na stranu.
3. Tzv. Valsalvův manévr: nadechnete se, zacpete si nos a dýchnete do něj až tak, že vám nejprve zalehnou uši, pak v nich „praskne“, tlak povolí, uši odlehnou a vám se uleví. POZOR! Toto rozhodně nedoporučuji dělat, pokud máte rýmu. Tím si ji akorát zanesete dál do dutin – do uší a může z toho pak být zánět středního ucha.
4. Pokud jste nachlazení a máte rýmu, tak vám předešlé triky nepomohou. Jediné, co s tím můžete udělat, je vzít si s sebou na let kapky a pořádně si je nakapat do nosu ještě před tím, než začne letadlo klesat na přistání, aby vám stihly včas zabrat. Doporučuji nosní kapky Sanorin (cca 6 kapek – 3 kapky do každé nosní dírky, polohovat hlavu, aby kapky natekly pěkně dozadu), nebo se mi také velmi osvědčil roztok ve spreji Muconasal plus, který pomáhá ke splasknutí sliznic i při alergické rýmě (2 stříknutí – 1 do každé nosní dírky).
5. Při své létací praxi jsem se párkrát setkala s tím, že kolegyně letuška přinesla cestujícímu trpícímu bolestí uší při přistávání dva plastové kelímky na pití, ve kterých byl na dně zmačkaný ubrousek namočený do horké vody, aby si je přiložil na uši s tím, že uvolňující se teplá pára mu měla pomoci (teplo mělo zprůchodnit ucpané dutiny). Teplo a vlhko ovšem zánětu v těle nikdy neprospějí a do uší nepatří, takže to nedoporučuji. Jednou jsem to vyzkoušela ze zvědavosti i sama na sobě a mělo to spíše placebo efekt, než že by to reálně pomohlo.

O rozhodnutí letět, či neletět

Když se tedy vrátím zpět k otázce, zda letět, či neletět s rýmou, tak už jistě tušíte, jak vám na ni odpovím 😉 Rozhodně to nedoporučuji… Ta bolest a případné další problémy, které z toho mohou vzniknout (např. vpáčený ušní bubínek), za to nestojí. Než poletíte, dobře zvažte celou situaci. Pokud ale opravdu není zbytí a vy letět musíte, myslete na to při svých přípravách na let a nezapomeňte si přibalit na palubu letadla nosní kapky!

A ještě rada na závěr pro maminky s dětmi

Pokud děťátko bolí při přistání uši, pomáhá kojení, cucání dudlíku, pití z lahvičky, u větších dětí pak cucání bonbónu. A pozor! Děti nesmí používat doporučené kapky Sanorin (až od 15 let věku) a pokud jsou malé, tak také nezvládnou provést výše zmíněný Valsalvův manévr.

Má-li malé dítě rýmu, je nachlazené, či má dokonce zánět středouší, neberte ho do letadla, mohli byste mu tím opravdu ublížit!

Přeji vám, ať vás před letem netrápí žádné zdravotní problémy a na palubu letadla nastupujete vždy zdraví jako řípa! 🙂